Legenda o Dolském mlýnu

Dolský mlýn naleznete nedaleko Jetřichovic na soutoku řek Kamenice a Jetřichovické Bělé. Samota „Gründmühle“ je známa od roku 1515, kdy se k ní váže první písemná zmínka. Zřícenina kdysi rozsáhlého trojkolového mlýna a pily působí i po staletích tajemně a charismaticky. Obestírá ji temná pověst o mlynářském synkovi, který se odsud kdysi vypravil za dobrodružstvím do světa. Vrátil se po mnoha letech a přinesl s sebou slušné jmění. Aby své rodiče překvapil, vydával se nejprve za pocestného, který hledá nocleh. Mlynářka, ztrápená léty i steskem, chtěla nejprve cizince odbýt. Když ale zacinkal penězi, nakonec se nechala přesvědčit a ustlala mu ve stodole. Jakmile o tajemném hostu vyprávěla svému muži, napadla ho ďábelská myšlenka. Pokud byl cizinec tak bohatý, mohli by si konečně pomoci od dluhů a tím si zajistit klid na stáří. Z nevítaného hosta se tak ve chvíli stala žádaná kořist. Oba počkali, až cizinec usne, a pak ho zamordovali. Jeho tělo zahrabali za stodolou a zdálo se, že jejich štěstí už nic nestojí v cestě. Jenomže mlynářka byla duše bohabojná a dobře si uvědomovala, že tak těžký hřích ze sebe nemůže smýt. Celý den chodila jako tělo bez duše a naříkala. K večeru se u nich zastavila sousedka. Byla to jejich dobrá známá už dlouhá léta, a tak chtěla vědět, jak se jim daří. Když spatřila mlynářku, zhrozila se. V tváři celá zsinala, jen ji uložit do rakve. Sousedka se nad tím podivila. Vyprávěla mlynářce, že včera se u ní zastavil jejich syn, který se vracel ze světa. Prý ho skoro nepoznala. Byl celý zarostlý a utrmácený, ale přinesl si s sebou velké jmění. A nemohl se dočkat, až zaklepe na dveře rodného mlýna. V tom okamžiku by se v mlynářce krve nedořezal. Pochopila, že noční návštěva nebyl žádný náhodný kolemjdoucí, ale jejich vlastní syn. V tom okamžiku zešílela a krátce na to zemřela. Ani mlynářovi se nevedlo lépe. Dohnaly ho výčitky svědomí. Netrvalo dlouho a našli ho v mlýně oběšeného. Dnes už zbyly z mlýna jen ruiny, ale říká se, že každý, kdo tudy projde, cítí přítomnost těch tří. Pohybují se neslyšně, v jiné úrovni bytí či snad v energetickém otisku, který zde tragédie zanechala.